Krajský soud v Ústí nad Labem

Národního odboje 1274/26

400 92 Ústí nad Labem

15Ca 36/2006

Žalobce: Jiří Krejza starší

Dr. Slavíka 1515

413 01 Roudnice nad Labem

Zastoupen: Jiří Krejza mladší

Dr. Slavíka 1515

413 01 Roudnice nad Labem

Žalovaný: Zastupitelstvo města Roudnice nad Labem

Karlovo náměstí 21

413 01 Roudnice nad Labem

Správní žaloba

proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení správního orgánu,

podaná podle ustanovení § 82 et seq. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „SŘS“)

Dvojmo

Plná moc

Soudní poplatek: 1 000,- Kč ; k výzvě soudu

Přílohy: dle textu, podle seznamu

Správa věcí veřejných, to je společenských vztahů občanů města, musí mít stanovena jasná pravidla, jak občan své zákonné postavení a odpovědnost za správu věcí veřejných musí realizovat. Je zadavatelem a plátcem této služby – správy zadané orgánům města a je za ni plně odpovědný, občanská odpovědnost. Na základě této odpovědnosti, je povinen provádět kontrolu této správy.

Jasná pravidla mu umožní výkon správy věcí veřejných – obecních, společných, kontrolovat.

Stát – je-li opravdu právním státem – plní tuto svou povinnost úpravy a ochrany práv jednak vydáním příslušných právních norem, zejména ústavy, jakož i vydáváním dalších právních předpisů, kterými zavazuje nejen sám sebe (své orgány), nýbrž i všechny ostatní třetí (fyzické a právnické) osoby žijící v naší společnosti, jednak tím, že dbá i o to, aby tato práva nebyla deformována, respektive negována ani při aplikaci norem státními a samosprávními orgány!

V rámci dozoru krajského úřadu (KÚ) nad výkonem působnosti obcí dle § 123 odst. 1 a § 124a zákona č. 128/2000 Sb. (dále „ObecZ“) provedl KÚ následné posouzení jednání orgánu města, zastupitelstva města Roudnice n/L (dále jen ZM) a ze zápisu tohoto veřejného jednání bylo zjištěno, že Zastupitelstvo Města Roudnice n/L nerespektuje právo občanů vyjadřovat svá stanoviska k projednávaným věcem. Podle vyjádření Krajského úřadu, dozorový orgán kraje nemůže zajistit občanu jeho právo jinak, než-li to oránu města vytknout. Protože žalovaný na tyto výtky nereaguje, žalobce je nucen obrátit se se žalobou na tento soud.

Důkaz: Dopis ŘKÚ ÚK č.j. 75570/2004 ze dne 19.7.2004

Odůvodnění:

Pojetím obce (včetně obcí s postavením měst) jako samosprávního společenství OBČANŮ je fakticky založen tzv. osobní základ samosprávy obcí, tvořený resp. představovaný občany obce, vybavených příslušnými oprávněními.

Obce jsou v souladu s Ústavou ČR čl. 99 „základními územními samosprávními celky“, přičemž podle čl. 100 Ústavy ČR jsou obce dále „územními společenstvími OBČANŮ, která mají PRÁVO na samosprávu“, přičemž, „obec je vždy součásti vyššího územního samosprávních celku“. Takto, ústavněprávně, je, ve spojení s obsahem zákona o obcích č.128/2000 Sb., právní úpravou v  základním rozměru definován územní a současně OSOBNÍ základ SAMOSPRÁVY obce!

Na stejném občanském principu je na základě Ústavy ČR organizovaná Česká republika a její právní řád, který tvoří jednotný celek!

Na tento základní rozměr potom navazuje podrobnější úprava územních i „osobních“ otázek postavení a samosprávy obce v některých následných ustanovení zákona o obcích a dalších.

To zejména při bližším vymezení režimu území obce a jeho změn. Dále režimu postavení občanů obce a jejich oprávnění.

Zákon o obcích stanovuje v § 1 „Obec je základním samosprávným společenství občanů“;

§ 2, odst. (2) Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o

POTŘEBY SVÝCH OBČANŮ! Při plnění svých

úkolů chrání též veřejný zájem! (Obecně veškerý!)

Zákon o obcích stanoví v § 2 odst. (2) Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem!

§ 2) odst. (2) ObecZ; toto uložení povinnosti městu pečovat o všechny potřeby svých občanů zákon sleduje vlastní podstatu samosprávního POSLÁNÍ města jako veřejnoprávních korporací!!!

Pokud město nechrání občana, nemělo by smyslu se veřejnoprávně se sdružovat a hlavně platit tento aparát!

Město jako veřejnoprávní korporace povolaná k výkonu samosprávy (samostatné působnosti), je svým postavením a posláním předurčena k tomu, aby při výkonu své působnosti a pravomoci realizovala a případně i chránila příslušný VEŘEJNÝ ZÁJEM! To představuje právní řád ČR, jako jsou ÚSTAVNÍ PRÁVA, ZÁKLADNÍ LIDSKÁ PRÁVA A PRÁVA OBČANŮ ZALOŽENÁ ZÁKONY, Občanským zákoníkem zvlášť!! Ochrana veřejného pořádku, dbát na dodržování zákonů a práv občanů a to např. obecní vyhláškou atp., i když o tom zákonná úprava výslovně nehovoří!

V „ObecZ“ § 5) odst.(1) Město (základní samosprávní společenství 1) občanů) je samostatně

spravována 2) zastupitelstvem města (podle zadání a přání občanů); dalšími orgány města jsou:

3. rada města

4. starosta

5. městský úřad

6. zvláštní orgány města

Město je při výkonu místní samosprávy povoláno k plnění úkolů, které jsou vymezeny rámcem tzv. působnosti města.

Působností města se OBECNĚ řečeno, rozumí právně vymezený okruh SPOLEČENSKÝCH VZTAHŮ!!, předmět, obsah a rozsah činností, v nichž město realizuje svoji pravomoc (tedy pravomoc společenství občanů).

Pravomoc města se potom rozumí souhrn oprávnění, jimiž je město vybaveno, a právních povinností, jež jsou městu uloženy, pro potřeby plnění úkolů města.

Podle současné platné právní úpravy má město dvojí působnost: 1) samostatná

2) přenesená

Nás zajímá v tuto chvíli Samostatná působnost:

U samostatné působnosti hovoříme o klasické obecní samosprávě, tedy samosprávě společenství občanů, jeho SPOLEČENSKÝCH VZTAHŮ, v rámci města, kdy si spravuje svoje záležitosti samosprávně.

Konkrétněji řečeno, kdy samospráva dbá sama na dodržení práv jednotlivých občanů tvořících samosprávné společenství. Tyto práva přesně definuje zákon 40/1964 Sb. s přílohami, Občanský zákoník a město má k tomu své orgány!! Komisi KPPP, Mě Policii atp.

Tato velká práva jsou zakotvena v čl. 100 Ústavy ČR přičemž v čl. 8 navíc stanoví, že „samospráva územních samosprávních celků se zaručuje“.

Tomuto odpovídá i ustanovení § 72 odst. 1 písmeno b) zákona o Ústavním soudu, které zakládá oprávnění zastupitelstva města podat ústavní stížnost, má-li zato, že nezákonným zásahem státu bylo porušeno zaručené právo územního samosprávního celku na samosprávu. Na soud se může obrátit, i když se domnívá, že toto právo porušuje občan!

Tímto ustanovením se naivně orgány města brání jakémukoliv zásahu do samosprávy města orgány státními a ostatní samosprávní a státní orgány ho využívají k výmluvě, že do samosprávy nemohou zasahovat!

Řada tzv. zákonů, které upravují pravidla pro výkon veřejné správy, hovoří o působnosti obcí, aniž přitom tyto zákony výslovně rozlišily, resp. kdy jde o jejich samostatnou působnost a kdy jde o jejich přenesenou působnost. Navíc se objevují i případy či situace, kdy ani výkladově nelze ze souvislostí textu zákonné úpravy spolehlivě dovodit o jakou působnost jde.

Z toho lze obecně dovodit, že samospráva obce vždy musí sledovat veřejný zájem, to je zájem společenství občanů, to je jejich právo podle platných zákonů ČR, Ústavy ČR a právního řádu z ní odvozené.

Jak lze odvodit „ObecZ“ z § 1, je obec základním samosprávným společenství občanů.

Pojetím obce (včetně obcí s postavením měst) jako samosprávního společenství OBČANŮ je fakticky založen tzv. osobní základ samosprávy obcí, tvořený resp. představovaný občany obce, vybavených příslušnými oprávněními.

Východiskem těchto zmocnění je ústavněprávní oprávnění podílu občanů na správě věcí veřejných přímo, nebo volbou svých zástupců, založené v čl. 21 Listiny zákl. práv a svobod.

Fyzickým osobám s  postavením občanů obce zákon o obcích přiznává významná oprávnění pro potřeby jejich účasti či podílu na samosprávě obce (města) a proto je také třeba poměrně přesně vymezit, komu a za jakých podmínek postavení občana obce přísluší.

Pro postavení občana obce (města) zákonná úprava požaduje kumulativní splnění dvou základních podmínek, a to podmínku státního občanství ČR a dále podmínky hlášeného trvalého pobytu v obci a to bez ohledu na jejich věk.

K tomu aby se mohl občan aktivně podílet na samosprávě obce, zákonná úprava vymezuje další podmínku a to dovršení věku 18 let.

Občané obce, kteří dovršili věku 18 let jsou ZEJMÉNA oprávněni, vedle svého práva volit a být voleni za členy zastupitelstva obce a rozhodovat při referendu konaném v obci, účastnit se zasedání zastupitelstva obce, a v souladu s jednacím řádem se vyjadřovat k projednávaným věcem, atp., jakož i podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty. Požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem. Přičemž podepsaná žádost 0,5 % občanů, musí být projednaná zastupitelstvem v termínu.

Stávající právní úprava oprávnění občanů podílet se na samosprávě svého města, oproti úpravě předcházející, přinesla jejich významné posílení. To se nejzřetelněji projevuje v oprávnění občanů města vyjadřovat se na zasedání zastupitelstva ke VŠEM PROJEDNÁVANÝM VĚCEM, což předchozí úprava neumožňovala.

Současná úprava váže realizaci tohoto práva na jeho soulad s jednacím řádem zastupitelstva, což znamená, že jednací řád musí, STANOVIT JEDNOZNAČNÁ PRAVIDLA, pro udělování slova občanům města na jednání zastupitelstva města. Jednací řád to musí vždy učinit způsobem, který umožňuje realizaci tohoto práva v  přítomném čase! Tzn., že pro žádné situace či případy nemůže vyloučit možnost vyjadřovat se občanům města k projednávaným věcem v čase přítomném (gramatika českého jazyka), to je v průběhu jejich projednávání, to znamená, před hlasováním o projednávané věci.

Totéž platí o právu předkládat návrhy, připomínky a podněty v průběhu zasedání zastupitelstva, tomu svědčí § 94 odst. (2), který jasně stanoví, že o zařazení návrhů přednesených v průběhu zasedání (kýmkoliv s navrhovacím právem § 16, odst.2, písm. f) a g)) na program jeho jednání rozhodne zastupitelstvo obce.

Občané obce § 16 odst. (2) Občan obce , který dosáhl věku 18, má právo

1. volit

2. hlasovat v referendu

3. vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem. (Toto zákonné právo mu musí jednací řád umožnit).

4. vyjadřovat se k rozpočtu obce písemně nebo ústně na zasedání zastupitelstva obce.

5. nahlížet do rozpočtu obce, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy a kopie.

6. (Kdykoliv) Požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce. Je-li žádost podepsána nejméně 0,5% občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů. Jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů.

7. (Kdykoliv) Podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty. Orgány obce je vyřizují bezodkladně, nejdéle do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce nejpozději do 90 dnů.

Tak občan města s navrhovacím právem může podávat návrhy připomínky a podněty kdykoliv a vyjadřovat se na zastupitelstvu může ke všem projednávaným věcem a jednací řád zastupitelstva mu to musí umožnit.

Fyzickým osobám s  postavením občanů obce zákon o obcích přiznává významná oprávnění pro potřeby jejich účasti či podílu na samosprávě obce (města) a proto je také třeba poměrně přesně jednoznačně vymezit, kdo a za jakých podmínek, může toto své právo uplatnit.

Z toho co jsme shora definovali je průkazné, že aby občan mohl realizovat svá práva na samosprávě společenství občanů a jeho SPOLEČENSKÝCH VZTAHŮ, musí být stanovena jasná pravidla, jak jeho zákonné postavení majitele, zadavatele a plátce této služby správy věcí veřejných bude realizovat a jak bude moci výkon správy věcí veřejných kontrolovat.

Za těchto zákonem daných podmínek lze dokázat porušení zákona o obcích na veřejných zasedání zastupitelstva města Roudnice n/L, konkrétně v těchto situacích.

I.

Žalobce je občanem města Roudnice n. Labem. Žalovaný je zastupitelstvem tohoto města.

V souladu s ustanovením § 16 odst. 2 písm. f) zákona č. 128/2000 Sb., obecního zřízení (dále jen „ObecZ“) má žalobce jakožto občan obce právo požadovat, aby žalovaný projednal určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti obce.

Protože jednací řád žalovaného (dále jen „JŘ“) nestanoví žádnou proceduru, jak mohou občané města toto své právo uplatňovat, dovodil žalovaný v minulosti výkladem, že jim pří­sluší právo navrhovat projednání těchto bodů v průběhu zasedání žalovaného a že žalovaný je povi­nen o každém takovém návrhu občana města hlasovat.

Koncem r. 2004 však žalovaný od tohoto výkladu ustoupil a začal požadovat, aby se občané města se svými návrhy obraceli na osoby vyjmenované v ustanovení § 94 odst. 1 ObecZ, tzn. na osoby oprávněné předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání při­pra­vo­va­ného zasedání žalovaného, a právo předkládat vlastní návrhy na projednání věci v průběhu zase­­dání žalovaného ve smyslu ustanovení § 94 odst. 2 ObecZ jim upřel.

Tento výklad efektivně zbavuje žalobce jeho práva zakotveného v ustanovení § 16 odst. 2 písm. f) ObecZ, když toto právo podmiňuje autonomním rozhodnutím další osoby, která si může nebo nemusí žalobcův návrh na projednání určité záležitosti osvojit.

Tím došlo k trvajícímu zásahu do žalobcova zákonem garantovaného práva. Tento zásah se naposledy projevil na zasedání žalovaného dne 14.12.2005, na němž, jak vyplývá ze zápi­su, k tomu žalobci v příslušném místě jednání vůbec nebylo uděleno slovo, takže nemohl svůj návrh přednést a v důsledku toho o něm ani nebylo hlasováno.

Starosta města Zdeněk Kubínek, který zasedání žalovaného předsedal, podle zápisu občanům sdělil, že „občan má právo předkládat návrhy pouze prostřednictvím zastupitele, rady města, člena výboru“, takže nemá právo navrhovat na pro­gram zasedání vlastní návrhy, (viz str. 2 zápisu).

Dále byl v průběhu jednání žalobce zkrácen i na svém právu založeném ustanovením § 16 odst. 2 písm. c) ObecZ, když jeho vystoupení bylo evidentně šikanosním způsobem pře­ru­šováno a nebylo mu umožněno je dokončit, přičemž ze zápisu je zřejmé, že žalobce nedo­stal možnost vyčerpat ani limit pěti minut, který mu k vystoupení podle ustanovení § 7 odst. 17 JŘ přísluší. Strana 6 zápisu.

Za těchto okolností žalobce nemá žádné další prostředky k obraně svých dotčených práv a nezbývá mu než obrátit se na soud se správní žalobou proti nezá­kon­nému zásahu, pokynu nebo donu­cení správ­ního orgánu ve smyslu ustanovení § 82 et seq. SŘS a navrhnout, aby soud přiká­zal žalo­vanému upustit od shora popsaného nezákonného jed­nání.

II.

Ustanovení § 16 odst. 2 písm. f) ObecZ stanoví, že občan obce, který dosáhl věku 18 let, má právo požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působ­nosti radou obce nebo zastupitelstvem obce. V případě, že je takový návrh podepsán nejméně 0,5 % občanů obce, o návrhu se nehlasuje, ale musí být radou nebo zastupitelstvem obce v zákonem sta­no­vené lhůtě povinně projednán, v případě opačném podléhá návrh hlasování příslušného orgánu obce, který tak může rozhodnout, že navrhovanou záležitost projednávat nebude na právě probíhajícím veřejném zasedání.

Jakým způsobem má postupovat občan obce, který chce takový návrh přednést, nestanoví expli­cite ani ObecZ, ani JŘ, avšak při absenci explicitní úpravy lze z dikce ustanovení § 94 odst. 2 ObecZ a výkladem ustanovení § 94 odst. 1 ObecZ a contrario dovodit, že občan obce nemá právo činit tyto návrhy při přípravě na zasedání, neboť takové právo přísluší pouze oso­bám taxativně vyjmenovaným v ustanovení § 94 odst. 1 ObecZ, avšak v souladu s usta­no­ve­ním § 94 odst. 2 ObecZ je smí přednést přímo v prů­běhu zase­dání zastupitelstva, přičemž o jeho návrhu musí zastupitelstvo rozhodnout.

Analogický výklad vyplývá i ze stanoviska městského právníka Mgr. Tomáše Kumstáta ze dne 25. 6. 2004. Tím, že žalovaný později od tohoto stanoviska ustoupil a začal požadovat, aby občané města své návrhy předkládali zprostředkovaně, do práva občanů obce garan­to­vaného ObecZ zasáhl a fakticky je popřel, když je podmínil souhlasem další osoby, která není ze zákona povinna návrh občana si osvojit a přednést ho jako vlastní.

Kdy přesně mají být návrhy občanů předneseny a zastupitelstvo je vyřizuje bezodkladně (§ 16, odst. 2, písm. g, ObecZ), není rovněž v ObecZ ani v JŘ upraveno, z logiky věci však vyplývá, že by se tak mělo stát ještě před­­tím, než zastupitelstvo přistoupí k projednávání prvního bodu svého programu. Není přitom vyloučeno, aby v souladu s ustanovením § 94 odst. 2 ObecZ byly další návrhy před­ne­seny i později, např. pokud se jejich potřebnost ukáže během rozpravy k některému z pro­jed­ná­vaných bodů. To písemně potvrdil orgán města místostarosta Mgr. Franc dne 12.1.2005 č.j.: SR/11/Fr/05, doslova: „ Návrhy , podněty a připomínky orgánům města podle § 16 odst.2, písm. g) zákona o obcích , muže občan obce podávat 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a 365 hodin v roce.“

Důkaz: Dopis Města Roudnice n/L č.j. SR/11/Fr/05 ze dne 12.1.2005

III.

Subsidiárně žalobce uvádí, že v souladu se zákonem není ani postup žalovaného, který obča­nům obce soustavně brání vyjadřovat se v rozpravě před hlasováním o programu zase­dání. Rozdílně od některých jiných jednacích řádů (např. jednacího řádu Sněmovny Par­la­mentu ČR) totiž JŘ nestanoví,

že by se o programu zasedání mohlo hlasovat bez rozpravy, a mož­nost občana obce vystoupit v rozpravě je jednoznačně zakotvena ustanovením § 16 odst. 2 písm. c) ObecZ a § 7 odst. 19 JŘ.

Z tohoto hlediska nemůže jako zákonný obstát postup žalovaného, který prostřednictvím před­sedajícího schůze žalobci na svém zasedání dne 14.12.2006 vůbec neudělil slovo. Výklad žalo­vaného, že program jednání není projednávanou věcí (přestože se o něm hlasuje), a proto se k němu občané města nesmějí vyjadřovat, je voluntaristický a postrádá oporu v platném právu.

IV.

Pokud jde o žalobcem namítaný zásah do jeho práva podle § 16 odst. 2 písm. c) ObecZ, ze zápisu zasedání je evidentní, že žalobci nebylo umožněno přednést připravený projev, když byl bezdůvodně přerušován a čas, který měl k disposici, byl podstatně kratší než ustanovením § 7 odst. 17 JŘ určená doba pěti minut. Starosta žalobci „vzal slovo technickou, p. Krejzo přečtěte to na kabelovou televizi nebo do novin“ ( strana 6 zápisu.). Po té přerušil jednání.

Po přestávce se opět žalobce hlásil o slovo a starost mu sdělil, „že měl šanci s tím, že nemluvil k programu. Dám Vám šanci za chviličku“.

Za chviličku starosta sdělil žalobci,“že teď již ne, že byl schválen program, že měl šanci před tím“.

Za porušení zákona lze považovat už samotnou skutečnost, jak je možnost občanů obce vyja­dřovat se k projednávaným věcem začleněna do programu zasedání v bodě 4: je zřejmé, že prostor pro tyto příspěvky na začátku jednání, tzn. ještě před tím, než je příslušný návrh přednesen a pro­jednáván, není naplněním ustanovení § 16 odst. 2 písm. c) ObecZ, a není jím ani možnost vyjá­dřit se v diskusi na závěr jednání, tedy v době, kdy je o návrzích již rozhodnuto a občan nemůže výsledek hlasování nijak ovlivnit.

V.

Jak jde ze zápisu dokázat úmysl žalované, vyloučit občany na spoluúčasti na samosprávě obce je prokazatelné z porušení vlastního rozhodnutí přehození bodu programu 14. Diskuse a 15. Návrh usnesení, schváleného programu, zápis ZM „Poté předsedkyně návrhové komise požádala, aby byl prohozen bod č. 15 za bod č. 14 - s tím hlasováním vyslovilo souhlas všech 17 přítomných zastupitelů.“ (Strana 56 zápisu!), je prokazatelné i pohrdání občany města.

VI.

Jak lze prokázat ze zápisu 22. zasedání žalované strana 58, zúčastněných zastupitelů na jeho jednání je méně než ukládá ustanovením § 92 odst. 3 in fine obecního zřízení a nebylo jednání předsedajícím přerušeno, ačkoli v průběhu zasedání bylo přítomno podstatně méně zastupitelů, než toto ustanovení vyžaduje. Jde o evidentní porušení zákonu, diskriminaci a pohrdáním občanů a jejich zákonných práv na podílení se na samosprávě města.

VII.

Žalovaný má sídlo v obvodu Krajského soudu v Ústí n. Labem a dle ustanovení § 7 odst. 1 a 2 SŘS je dána věcná i místní příslušnost tohoto soudu. Pasivní žalobní legitimace žalo­va­ného vyplývá z ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) SŘS, neboť žalovaný je orgánem územního samo­­správ­ného celku a tím i správním orgánem ve smyslu této legislativní zkratky.

K poslednímu zásahu, jenž je touto správní žalobou napadán a jenž má trvalý charakter, došlo dne 14.12.2005, kdy se žalobce o zásahu rovněž dozvěděl, z čehož vyplývá, že žaloba je podá­vána v zákonné dvouměsíční sub­jek­tivní lhůtě ve smyslu ustanovení § 84 odst. 1 SŘS.

VIII.

Z výše uvedených důvodů má žalobce za to, že žalovaný se dopouští nezákonného zásahu do jeho veřejných subjektivních práv a že tento stav trvá, a navrhuje proto, aby soud po pro­jed­nání jeho žaloby vydal tento

rozsudek:

1. Žalovanému se přikazuje, aby žalobci nebránil ve výkonu jeho práva zakotveného v usta­novení § 16 odst. 2 písm. c) a f) zákona č. 128/2000 Sb., obecního zřízení, a umož­nil mu navrhovat na zasedáních žalovaného k projednání vlastní záležitosti v sa­mo­statné působnosti města Roudnice n. Labem a umožnil mu přiměřeně se na těchto zasedáních vyjadřovat k projednávaným věcem.

2. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení, jak budou určeny soudem, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobcova zmocněnce.

V Roudnici nad Labem dne 6. 2. 2006

Jiří Krejza starší

Zastoupen:

Jiří Krejza mladší

Seznam příloh:

1. plná moc žalobcovu zmocněnci

2. jednací řád žalovaného ze dne 28. 4. 2003

3. dopis právníka města Roudnice n. Labem Mgr. Tomáše Kumstáta členu zastupitelstva ze dne 25.6.2004

4. Dopis ŘKÚ ÚK č.j. 75570/2004 ze dne 19.7.2004

5. pozvánka na zasedání žalovaného dne 14.12.2005

6. zápis ze zasedání žalovaného dne 14.12.2005

7. Dopis města Roudnice n/L z 12.1.2005

příloha č. 3

M ě s t o R o u d n i c e n a d L a b e m

Mgr.Tomáš Kumstát, právník

Karlovo náměstí 21, 413 01 Roudnice nad Labem

tel. 416 850 149, email: tkumstat@roudnicenl.cz

V Roudnici nad Labem dne 25.6.2004.

věc: jednací řád zastupitelstva města z pohledu garance občanských práv

Zákon č.128/2000 Sb. o obcích (dále jen "zákon") a jednací řád města Roudnice nad Labem musí zajišťovat participaci občana na jednání a rozhodování zastupitelstva ve dvojím směru:

- možnost navrhovat a zařazovat vlastní návrhy či podněty na pořad jednání zastupitelstva (mezi body programu)

- možnost vystoupit na jednání zastupitelstva s vlastním stanoviskem k diskutované věci

Prvně jmenované oprávnění je dostatečně upraveno samotným zákonem. Dle jeho § 94 odst. 1 mají právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání zastupitelstva obce jeho členové, rada obce a výbory. Z uvedeného plyne, že občané obce mohou podávat své návrhy s žádostí o zařazení na program jednání některému ze jmenovaných subjektů, nejlépe samozřejmě zastupiteli, kterého si zvolili. Záleží na těchto subjektech, zdali daný návrh zařadí na program jednání, či nikoli.

Dle § 16 odst.2 písm.f) zákona má plnoletý občan města právo požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů. Povinnost projednání je zde vázána na podporu návrhu 0,5 % občanů města, v opačném případě záleží zařazení či nezařazení návrhu občana na pořad jednání jen a pouze na rozhodnutí zastupitelstva.

Zákon o obcích pamatuje i na možnost zařazení návrhu občana na pořad jednání zastupitelstva po zahájení jeho zasedání. V souladu s § 94 odst.2 zákona rozhodne o zařazení návrhů přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva obce na program jeho jednání zastupitelstvo obce. Toto ustanovení dopadá i na návrhy občanů, přičemž procedurální aspekty se budou řídit příslušnými ustanoveními § 7 jednacího řádu zastupitelstva. Pokud žádá občan o zařazení vlastního návrhu na pořad jednání, je předsedající povinen dát o tom hlasovat zastupitelstvem. Zákonem je dána povinnost rozhodnout, ať už kladně, či záporně. Této zákonné úpravě odpovídá § 6 odst.4 jednacího řádu.

Základní oprávnění občana vyjadřovat se na zasedání zastupitelstva je zakotveno v § 16 odst.2 písm.c) a d) zákona: Občan obce, který dosáhl věku 18 let, má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem, vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok, a to bud' písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva obce. Dle odst.3 má stejné oprávnění i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území obce nemovitost.

Tato úprava nachází svůj odraz v § 7 odst. 19 jednacího řádu, přičemž je doplněna o základní procedurální pravidlo, vázající možnost občana vystoupit na udělení slova předsedajícím. Z uvedeného plyne, že občan má právo vystoupit se svým příspěvkem k projednávané věci, a to ještě před případným přijetím usnesení, pokud je mu uděleno slovo předsedajícím. Tato úprava je zcela pochopitelná, neboť by bylo zcela nepřípustné, aby občané mohli vystupovat neomezeně, nebo aby byla založena povinnost předsedajícího udělit slovo každému, kdo se hlásí o příspěvek. V tomto směru hovoří prakticky všechny komentáře i vzory jednacích řádů.

Jednací řád dále zcela v souladu s § 16 odst.2 písm.c) zákona determinuje možnost vystoupení řečníka tím, že bude hovořeno k projednávané věci. Hovořit o věcech nesouvisejících s projednávanou záležitostí je pro zastupitelstvo zcela nežádoucí a kontraproduktivní, proto je taková situace regulována § 11 odst.2 jednacího řádu: Nemluví-li řečník k věci, nebo překročí-li stanovený časový limit, může mu předsedající odejmout slovo. V takovém případě se může člen zastupitelstva města odvolat k zastupitelstvu města, které rozhodne bezodkladně hlasováním.

Modelový příklad by měl vypadat následovně: Zastupitelé diskutují bod programu, který má (ale i nemusí) vyústit v přijetí usnesení. Pokud se o slovo přihlásí občan, předsedající mu ho udělí. Hovoří-li k věci, není možné mu slovo během časového limitu odejmout, má právo vyjádřit se v předepsaném čase ke všem aspektům projednávané věci, k případnému návrhu usnesení, resp. navrhnout usnesení vlastní. Pokud vystoupí občan s příspěvkem nesouvisejícím s diskutovanou záležitostí (případně s otázkou nespadající vůbec do kompetence zastupitelstva), je předsedající oprávněn slovo mu odejmout. Takovéto záležitosti, které by jinak brzdili jednání zastupitelstva, mohou být občany diskutovány v závěrečné diskuzi před ukončením zasedání.

Závěr: Stávající jednací řád, a to nejen ve svých ustanoveních upravujících práva občanů, je plně v souladu s právními předpisy ČR a není dán žádný důvod jej v současné době měnit.

Kumstát

Mgr. Tomáš Kumstát

Vážený pan

Jiří Vogl

člen zastupitelstva města

413 O 1 Roudnice nad Labem